Každoročně si připomínáme na naší škole den narození Jana Ámose Komenského, Učitele národů. Vše probíhá formou projektu „Devítka za katedrou“. Deváté ročníky se opět rozdělili do skupin a po celý čtvrtek 26. 3. se proměnili v učitele, kteří vzali do rukou hodiny žáků od 1. do 8. tříd a vyzkoušeli si na vlastní kůži, jaké by to bylo být učitelem. Zpočátku obrovské nadšení se postupně měnilo v různé dojmy, zážitky, nálada se měnila úměrně tomu, s jakými dětmi přišli naši noví učitelé do kontaktu.

Dá se říct, že po celém dni určitě pocítili úlevu i únavu. A nebylo divu, příliš si během dne neodpočinuli. My, učitelé, jsme se snažili být jim „po ruce“, podpořit je, ale hodně záleželo právě na nich.

Z celé akce přinášíme několik zážitků:

… V 8. A jsme psali test, já si ho zkusil pod vedením paní učitelky opravit a zapsat do Bakalářů…

… Děti byly šikovné, někdy ale rychle ztrácely pozornost (hlavně ti mladší). S tím jsem měl asi největší problém. Hodnotím to nicméně jako skvělou zkušenost.

… Po první hodině opadl stres. Překvapili mě osmáci. Bál jsem se, že budou horší, ale nakonec dobré…

…Nejhorší byla 6. A, dělali nepořádek a zlobili. Zato v 3. A se hlásili, pracovali a byli hodní…

…Na dnešek jsem se moc těšila. Líbilo se mi to, ale být opravdovým učitelem – to asi ne…

… V 1. třídě byly děti zlatíčka 😊, hlásili se, snažili se…jen nebudu asi týden cítit nohy, pořád jsem se totiž snažila mezi nimi pobíhat a sledovat jejich práci…

… Nižší ročníky byly zvídavé, dobře se tam pracovalo. Starší žáci nekomunikovali, méně nás respektovali. Vše jsme ale nakonec zvládli. Proto jsem ráda, že jsem se tohoto dne zúčastnila!

… V 1. – 3. ročníku mě to bavilo nejvíce. Byly to děti přátelštější a vtipné. Na druhém stupni už to byla spíše nuda, moc nespolupracovali…

… Nejkrásnější pro mě byla hodina s prvňáčky. Bylo krásné vidět, jak se jim rozzářily oči, když jsem vešla do třídy 😊…

… Zážitků bylo dost a dost. Některé třídy nechtěly komunikovat, jiné zase až příliš. Tak to prostě bývá. Byla to skvělá, zajímavá, ale také unavující zkušenost…

Jak vše shrnout na závěr? Dojmů bylo opravdu dost. Zkušenosti k nezaplacení. A jeden ze žáků napsal do svého písemného hodnocení větu, která pro některé vystihuje většinu dne:

   „Jednou to stačilo!“

Další den pak žáci II. stupně zhlédli animovanou adaptaci nejznámějšího Komenského literárního díla – Labyrintu světa a ráje srdce. Jde o alegorický příběh poutníka, který se svými průvodci prochází světem – Labyrintem - a nahlíží do všech hlavních oborů lidské činnosti a povolání. Nakonec je celým světem zklamán, v zoufalství se obrací do svého srdce, ve kterém se setkává s Bohem, a nalézá ráj ve svém nitru. Poté se vrací do světa, aby v něm usiloval o nápravu věcí lidských.

Témat k zamyšlení bylo hodně, žáci sami si při zpětné vazbě uvědomili, že v mnoha věcech jsou lidé stále stejní (a bohužel často nepoučitelní). Na závěr proběhla anketa, kdy žáci měli rozhodnout, který společenský problém z doby Komenského před 400 lety považují za stále aktuální. Měli na výběr těchto 5 okruhů:

1. Čteme FAKE NEWS a věříme tomu, co novináři pískají

2. RODIČE s DĚTMI mají neshody

3. PENÍZE snadněji mizí, než se získávají

4. VRCHNOST světu vládne

5. SLAVNÍ nevypadají jako ve skutečnosti

→ nejvíce hlasů získal bod číslo 3.

Nicméně se shodli, že i ostatní témata nelze brát na lehkou váhu.

I. Mráčková, Z. Zbudilová (TU 9.A, 9.B)