| Akce |
|---|
| Ostatní akce |
|---|
|
|||||
| Suchdolskou školou se neslo andělské zvonění i řinčení řetězů | |||||
| Blíží se svátek svatého Mikuláše, a tak jsme si již tradičně pozvali do naší základní školy návštěvu z nebes i ohnivého pekla. Role Mikuláše, čertů a andělů připadla jako každoročně žákům deváté třídy. Ti se svého úkolu zhostili na výbornou. Veškeré přípravy probíhaly v tajnosti, aby se ostatní žáci o chystané „akci“ nedozvěděli. Nejtěžší to měli ti, kteří mají doma mladší sourozence. Brzy ráno se museli potají vyplížit z domu, aby sourozenci nezahlédli tašky s kostýmy. Během velké přestávky se z deváťáků staly nadpřirozené bytosti a tichem, které panuje v průběhu výuky na školních chodbách, se nesl líbezný zvuk andělských zvonečků a hrůzostrašné řinčení řetězů. Skupinka devíti hrůzostrašně vypadajících čertic a čertů a tří krásných sněhově bílých andělů vedená Mikulášem navštívila všechny žáky ve škole. V každé třídě nejprve Mikuláš pokáral hříšníky a ti mu museli slíbit, že už budou hodní. Někteří se však tomuto slibu bránili, a tak museli zakročit čerti. Zvláště v nižších ročnících měli nejvíce „práce“ andílci, kteří držením za ruku, pohlazením a milými slovy uklidňovali dítka, kterým se na tváři objevila nějaká ta slzička. Skupinka našich nebeských a pekelných bytostí ale nepřinášela jen strach. Každého, kdo Mikulášovi zarecitoval básničku nebo zazpíval písničku, odměnili andělé sladkou nebo slanou drobností. Je to teprve chvilka, co nás návštěva z pekel a nebes opustila, a hříšníci už zase zlobí… .
|
|||||
