Letos jsme v 7. ročníku chtěli při školním výletu doplnit znalosti o středověku nějakými vlastními zážitky, které připomínají tuto dobu. Protože naše „dopisování s Karlštejnem“ nevyšlo (neozývali se na e-maily a nezvedali nám telefony), obrátili jsme se na osvědčenou akci - využili jsme tradiční každoroční  Husitské dny ve městě Táboře. Těšili jsme se, i když nám předpověď počasí na 2. 6. 2010 zrovna nepřála. Život husitů nám přiblížili husitští bratři a sestry v prostoru Housova mlýna poblíž táborských hradeb. Nádherné prostředí pro takovou akci. Vše začalo originálně
- museli jsme si zacpat uši a pootevřít ústa - ozvala se totiž obrovská rána z děla a ta zahájila samotný pořad. Celým programem nás provázel bratr hejtman Jón. Zpočátku nám nepršelo, takže jsme si mohli vyzkoušet některé středověké atrakce - např. ražbu mincí, házení sekyrkou, práci na hrnčířském kruhu (vyráběli jsme malé kalichy), psali jsme husím brkem, vyzkoušeli si husitskou výstroj a zbraně, skvělá byla i jízda na „trenažeru“ - kobyle ze sudu, při níž jsme kopím trefovali stanovený cíl.
            Poté následovalo pěkné divadelní představení o osudu Jana Husa a důsledcích jeho smrti. Do vystoupení
o husitských válkách se mohli zapojit sami žáci, takže jsme viděli poměrně zdařilou bitvu mezi husity a křižáky. Jenže ta už probíhala za vydatného deště. Děti se ale i tak ohromně bavily. Obzvláště ty menší (z bechyňské ZŠ) se nechaly unést novými zážitky. Naštěstí jsme se mohli zahřát v historické taverně Housova mlýna, kde jsme si dali teplé pití a vynikající preclíky. Moc se nám tu líbilo.
            Náš výlet měl být zakončen prohlídkou táborského středověkého podzemí. Zpestřením byly samozřejmě přilby, které jsme už před nástupem do sklepení museli mít na hlavách. Abyste viděli, jak nám to v nich slušelo, nechali jsme se vyfotografovat. Chodbičky v  podzemí vznikly  v době založení Tábora (r. 1420) tak, že původní sklepy pod
jednotlivými domy na náměstí (sloužily zpočátku k ochraně proti požárům) byly postupně propojovány v chodby, které umožnily
projít trasu zhruba o délce 400 m pod celým náměstím. Některé sklepy ale spojeny s chodbou nejsou (pokud by byly, celá trasa  pod městem by prý měřila asi 14 km). My jsme se prošli pod náměstím, poslechli jsme si zajímavý výklad
a získali nové informace o současném využití chodeb a sklepů. Pak nás už čekala krátká procházka deštivým náměstím, někteří měli  totiž dávno vyhlédnuté občerstvení (dali si pizzu  a ti odolnější i zmrzlinu). Pak jsme vyrazili vláčkem zpět domů.
            I přes ten déšť, který už nás do konce výletu neopustil, se nám výlet líbil. Takže Karlštejne, našli jsme si za tebe náhradu a nelitujeme. I u nás v jižních Čechách můžeme prožít pěkné chvíle.