Při autorském čtení dne 17. ledna 2014 se žáci 8. a 9. ročníku seznámili nejen s knihou Schody do nebeského pokoje, ale také s jejím autorem panem Lubomírem Müllerem. Vzhledem k tomu, že dospívání tohoto spisovatele nebylo jednoduché, dozvěděli jsme se, že je možné se z podobných problémů tzv. „vypsat“. Kniha Schody do nebeského pokoje je totiž autobiografický román, který vypráví o nenápadném patnáctiletém chlapci Lumíru Milovském, který se setkává v životě s různými problémy – v době dětství odchází z domova matka, je vychováván pouze otcem, umírá jeho spolužák, je také šikanován chlapci ve třídě právě pro svou jemnou povahu… nejvíc se však projeví jejich brutální chování v situaci, kdy začíná chodit do školy dívka Milena Lažanská, která se odmítá postavit na stranu agresora a jeho poskoků, a navíc se spřátelí s Lumírem. Sám autor o tomto období vypráví s bolestí v hlase, při čtení ukázek z knihy je znát, že se se situací, kterou prožil, jen těžko vyrovnává. V závěru však kniha vyznívá  vcelku optimisticky.
Autorské čtení, které bylo velmi autentické, na nás, posluchače, hodně zapůsobilo.
Z názorů žáků:
Nikdy jsem nebyla na autorském čtení, nevěděla jsem, co mám očekávat. Když do dveří vstoupil člověk s opatrným vlídným úsměvem na rtech, zarazila jsem se. Čekala jsem někoho namyšleného, výstředního a podivínského. Pán ale působil jinak. Vyrazilo mi dech, že jeden člověk může unést tolik špatných věcí v tak krátkém životním období. Nedivím se, že po tak otřesných zážitcích přemýšlel o tom, že si vezme život – upřímně? Nedivila bych se mu…                         
                                                                                                                                             Katka M.
Nejdřív jsem si myslel, že to bude nuda a bral jsem to jako „ulití“ z hodiny. Když pan Müller představoval svoji knížku, už to nuda nebyla. Docela ho obdivuji za to, co musel zvládnout.
                                                                                                                                             Kája T.
Nejvíce mě dojalo, jak vyprávěl o spolužáku Pavlovi, který tragicky zemřel. Dal mi do života jednu radu – abych šel vždy za svým snem. Třeba se mi nakonec splní jako jemu.
                                                                                                                                             Jirka H.
Čtení bylo tak zajímavé, že bych si ráda knihu přečetla celou, abych se dozvěděla, jak končí.
                                                                                                                                             Lenka Š.
Vyprávění o jeho dospívání bylo místy deprimující, až se mi chtělo brečet. Ale někdy naopak - autor dokázal být vtipný a humor s citem vkládal do samotné knihy, že byla místy i legrační.
                                                                                                                                             Adéla M.
Dozvěděl jsem se plno nových věcí. Změnil jsem názor na šikanu. Při čtení první ukázky o tom, jakými způsoby byl spisovatel šikanován, mi běhal mráz po zádech.
                                                                                                                                             Dan S.
Dodatek:
Pan Lubomír Müller dokázal při autorském čtení děti podnítit k práci s knížkou, což je v současné době velmi důležité. Faktem je, že už si někteří posluchači vypůjčili ze školní knihovny příběh Schody do nebeského pokoje…
                                                                                                                                             Z. Zbudilová