Žáci naší školy už dobře vědí, co znamená, když se řekne, že přijede divadlo z Hradce Králové. Jedná se o malý umělecký soubor Divadélko pro mládež, který nás už pravidelně navštěvuje a vozí s sebou pořady o divadle a hudbě v takové podobě, že se vždy dobře bavíme a odcházíme s pocitem, že zase o divadle víme o trochu víc.
   Tentokrát přijeli předvést svou Divadelní učebnici, která navázala obsahově na minulé seznámení s tvorbou Osvobozeného divadla. Díky Vítu Troníčkovi, který se vždycky kromě skvělých hereckých kreací chopí ještě kytary, a také Michalu Moravcovi jsme žasli nad tím, že se dá i román Válka s Mloky od Karla Čapka pojmout jako divadlo, a to s humorem a nadhledem, přesto však s důrazem na Čapkovo poselství týkající se nebezpečí válek a zneužití vynálezů.   Dobu politické nesvobody 50. a 60. let 20. století připomněli herci ukázkou kabaretní scénky z divadla Semafor. Úžasný dialog „Jiřího Suchého“ s uklízečkou Vágnerovou byl příjemně doplněn i známými melodiemi písní Tereza a Vyvěste fangle...
   V 70. letech se v Brně proslavilo divadlo Husa na provázku. Odtud jsme mohli vidět ukázku ze známého muzikálu Balada pro banditu (kdysi v něm hrál vynikající herec Miroslav Donutil) a poslechnout si krásné melodie, které zpíval Vít Troníček naší Veronice, jež si zahrála roli Eržiky, milované dívky Nikoly Šuhaje loupežníka. Divadelní učebnice nás příjemně překvapila i připomenutím tvorby
   Divadla Járy Cimrmana. Někteří žáci o něm slyšeli poprvé, ale jména Svěrák a Smoljak jim už zdaleka nebyla cizí. Při ukázce ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy byli do děje vtaženi i někteří naši žáci, kteří mohli mít se ztrátou třídní knihy něco společného. Herci znali bravurně jejich jména, oslovovali je, podrobovali výslechu, chtěli si od nich vynutit přiznání, že třídní knihu někam úmyslně „zašili“. Perfektně přitom improvizovali a děti zpočátku nechápaly, jak je možné, že jsou oslovovány konkrétními jmény, jako by je herec – učitel skutečně osobně znal. Perfektně spolupracovaly, házely vinu jeden na druhého (ostatně jak už to ve škole bývá) a stejně se nikdo nepřiznal... Skvělá ukázka, nádherný zážitek na závěr.   Víte, jak se pozná, že jsme byli na kvalitním divadelním představení? Naši žáci se totiž nekoukají na hodinky, nesvítí mobily a nikoho nezajímá, že už měl být dávno na obědě. Takhle nějak dopadlo poslední setkání suchdolských žáků s Divadélkem pro děti z Hradce Králové. Velký potlesk naznačil, že už se těšíme na příště.

                                                                                                                               Mgr. Z. Zbudilová